O krojách

Marta Čížková – Hanácký kroj – v Prostějově 1940

Z óvodo dochtora Jana Kuehndela

Každé kroj je zrcadlem a vérazem své dobe e svyho kraja, své zeme a svéch ledi. Představoje sedláka, jeho práco a jeho radostě. Névic je to vidět na hanáckym krojo. Nandete v něm hojnosť požehnané Hané a jeji kepré a órodné zeme. Hanácké kroj spivá o tělesnym fortelo osobitéch Hanáku a vábivéch Hanaček. Mlovi z něho hanácké smesl pro tradice a pro verovnané a radostné kolorit.

Kóske z knižke :
… Srcem Morave je Haná a koronó moravskéch kroju só kroje hanácky. Hanácké kroj je královskym oděvem meze ostatnima krojama, zvlášť nevěstine šate, dež se ozdobijó vesokó nevěstinskó koronó – pantlékem – a k temo óvodnicó.

… V letech 1858 založel Žid Mandl továrňo na šate v Prostijově. Lacená konfekci veklačela kroje napřeď z kolevá Prostijova a potem e inde na Hané. Sedláci si kroje podržele dyl, ale chodši ledi si rádi brale levny konfekčni šate.

Hanácké kroj se nosel po celé Hané, ve středni Moravě od Uničova až po Bilovice a od Litovla až k Holešovo. Nebéval všade sténé a jednotné. Tajak ostatni kroje, e on se měnil a vevijel. Každá doba mo dala určité ráz. Renesanci – okruži a vedoty rokáve, rokoko – šeroky sokně a do hloboka vekrojeny kordolke, empire – vesoky opásáni a podobně. Dobovy změne nebévale hneď po celé Hané a né všade se ojale a kvulevá temo je hanácké kroj mnohotvárné e dež se zdá všade sténé.

… V každé věči dědině měle kréčiřa, keré oměl aji vešivat. Bévale e švadlene a vešivačke, kery to dělale pro ževobeti. Mlady děvčeska neznale lepši zábavo na nedělni odpoledne než vešivat. Scházelo se jich nekolek o nekeré z nicha vešivale o závod, kerá lepši a rychléš. Pře tym si vekládale stary skazke a spivale pěsničke.

… Vdany robe nikemo (ani vlastnimo možovi) vlase neokázale, to be bévala bela haňba. Šátek mosel vlase cely zakret. Proti temo Hanačke včel hřešijó, dež nevědomosti, ješitnosti če nedbalosti dovolijó, abe jim vlase večohovale. Pře práce a za veder v litě, dež šátek zavazel, brale si vdany robe na hlavo bily ozdobny pleteny čepce, kery si nechávale e pod šátek, abe se jim ošetřel a nemastil se vlasama.

… Na rokávce bévale hanácky parádnice doméšlevy a mivale jich nekolekere, e šestere. V země si dávale šate do richtiko. Prale, škrobile a žehlele, řasele sokně a štipale rokávce a šele. S nachestanó parádó se moselo vestačet cely lito a na takovy rokávce nebévalo v litě kde. Na všedni chozeni se rokávce neštipale a limečke se taky jenom trocho vešivale. … O rokávech a pentlách o nich spivá hanácká pěsnička z Moravičan (Vehlidal str. 186) :

Néni hezčéši panenky v celé dědině,
jak ta naša Marijána dyš se umyje.
Má rukávy vyškrobeny tajak pergamin,
Chodi za ňó kancelářský, to je gavalir.
Křópalova s Vitkovó, to je jedna pára,
podvazujó svy rukávce červenéma pantlama,
červenéma podvazujó a biléma vážó,
jedna druhé povidajó, co svém milém skážó.

Na této okázce se mužem poočet, že Hanáci se pře spiváni nedrživale nářečó. …

… Hanáci spivale a modlele se po panske, spisovnó řečó a to z ócte k modletbě a spěvo.
… Sedláci a selke v bohatéch krajich, né jenom na Hané, ale e jinde se rádi strojile – napodobovale páne, šlechto. Satirik Tvačovské v 16. stoleťó se jim vesmivá :

”Co sedlák uhlídá na pánu,
kdyby měl prodat půl lánu,
musí takové šaty míti,
byť ho měl čert do pekla vzíti.”

… V archivech se ochovale zákaze pánu proti sedlákum a jejich robám, ”abe nenosele hedbábi, zlatohlav
a střibrny kronfléke !”

Véšivke na hanáckéch krojách

Tož tade si přečtite, co o hanáckéch véšivkách pišó štodované dochtor z Kroměřiža – PhDr. Miroslav Válka. Po panske se to menoje „Hanácká lidová výšivka“.
Lidovó véšivko nosele ledi z dědine aji na obečénéch, aji na svátečnich šatách. O hanáckyho kroja jo nandete na kdejakéch kóskách šatu, kery be šle rozsortyrovat podlivá podkladové látke na:
1. sóčástke plátěny, zdobeny předkreslenó véšivkó v barvě béžové, žloté, bilé a černé.
2. sóčastke sókenny a koženy, vešety barevnó véšivkó.
To nékrásňéši hanácky vešivačsky oměni nandete na velekánskéch óvodnicách (dylka 200-250 cm), kery slóžele tajak sóčásť obřadovyho kroja nevěste a mladé matke.

A o véšivkách mudrovala aji Marta Čižková v knize, co se po panske menoje „Hanácký kroj“ a bela vedaná v Prostijově 1940:
Hanácké kroj se nosival po celé Hané, jináč napsany na středni Moravě. Nebel všade a decke sténé a ten sám. Tajak ostatní kroje, aji on bel měněné a velepšované. Z každé dobe je na něm cose k viděni.
Renesanca - okruži a vedoty rokáve, rokoko – šeroky sokně a hloboko vestřeženy kordolke, empire – vesoky pásáni apod. Teto změne nebele po celé Hané najednó a nepřejale jich všade a tak aji proto je hanácké kroj mnohotvárné e dež to vepadá, že je všade sténé. V každé věči dědině měle kréčiřa, keré oměl aji vešivat. Bévale aji švadlene a vešivačke, kery to práco měle tajak ževobeti. Mlady děvčeska neznale lepši zábave než v nedělo odpoledňa vešivat. Zešlo se jich o nekeré z nich nekolek a vešivale o závod, kerá lepši a rychléš. Pře tym se vekládale stary zkazke a spivale pěsničke.

véšivka 1 véšivka 2 véšivka 3 véšivka 4 véšivka 5 véšivka 6 véšivka 7 véšivka 8 véšivka 9 véšivka 10