Z Historije Hanáckyho Spolko v Praze - Co Zme Zač

Debeste nerozoměle nečemo z teho, co je toť napsany, tož si přečtite aspoň kósek z kurzo hanáčtěne. Nandete ho na našé stránce taky e dež bel napsané panem Smitalem na Hané.

povodni kroj

Psat historijo spolko Hanáku v Praze je skotečně těžky. Dež odešle manželi Peliškovéch za králem Ječminkem, nenašla se po nich kronika sóboro, v keré bela popsaná doba od třecátéch do šedesátéch let. Bele tam e podpise velekéch ledi, keři tehde neco znamenale. Nekeři z nich prošle aji hanáckym spolkem. No, kronika je jož fuč a tož každá informaci, kerá be vnesla trocho světla do temnot historije spolko Hanáku v Praze be bela moc a moc vitaná. Deť první známé psané dukoment je až z devětatřecátyho roko !

pozvánka Ledi řikaji, že každé správné Pražák pocházi z Morave. Tož, neco na tym bode, protože hodně Pražáku má na Moravě če stréčka, če tetko a dež né, tak nejakyho předka. A ti ledi, co vijó cose o hanáckym folklóro, taky vijó, že v Praze jož od pradávna existoje spolek, keré má co do činěni právě s oblasťó po králo Ječminkovi.

Včel jož negdo těžko přende na to, kde se začale rodáci a spřizněnci z Hanó v Praze scházet a kót pikle. Belo to néspiš nekde kolevá konca devatenástyho, če začátko dvacátyho stoleťó. Z vekládáni tech členu, keři se tehdá teprv narodile, vime, že oni přešle meze Hanáke a že jich toť belo moc. Cose napsanyho belo až kdese v třecátéch letech, kde se hanácky rodine scházele ve spolko Morava. V tym bele Hanáci odjakževa a řikalo se, že patřel meze névěči v Praze. Docházele do něho rodáci z Hané aji ze svéma rodinama. Spolek to béval tak selné, že mival e svó stáló kancelář v Železné holece. Všeci se scházivale pře pravidelnéch národopisnéch besedách, nácvikách tancu a mnohéch vestópenich. Chodile e na ruzny společensky sešlostě.

Od šestašterecátyho roko bela hlavó hanáckyho sóboro Anežka Peliškova, rodačka z Přerova. Za to dobo co ho vedla naštodovala strašně moc tancu. Decky měla starosť o to, abe se cvičelo a tancovalo podle pravyho a čestyho hanáckyho mustro. Névic dala na svó přitelko Ludmilo Mátlovó, podlivá keré všecke te tance štodovala.

Néhlavňéši odálosťó belo každé rok nachestat Moravské bál v Praze. Bel decky vehledávané, deť na něm bévalo všeckém moc dobře a muhle si tam prohlidnót všelijaky moravsky kroje a tance a zaspivat si moravsky pěsničke. Potym bela decky družná zábava, pře keré belo všeckém jedno ešle só hosti, če óčenkojó. Spominalo se na to dlóho a dlóho. Včel te bále chestá Slovácké króžek v Praze a pražšti Hanáci s Valachama s tym spolem pomáhajó.

Po osmašterecátym roko stratile pražšti Hanáci samostatnosť a tajak to tehde chodilo, mosele bet pod nejakym čepcem. Néprv to bela Tesla Karlin – od dvápadesátyho do jedenašedesátyho roko. Potym bela nocená přestávka až do sedndesátyho roko, kde nekeři bévali členi obnovile činnosť pod OKD Praha 1. Tehde to bele hlavně Anežka Peliškova s profesorkó Janó Berdychovó, Miloslavem Maxó a inženyrem Janem Frkalem. Do sóboro přešle mladi ledi, keři se scházele v paláco ASTRA na Václaváko. Tehde jož to nebele jenom rodáci z Hané, ale nácvik tancu jim aji tak šil moc dobře pod fóse. Mivale hodně vestópeni a to otožovalo dobry morese ve spolko. V sedndesáéch a osndesátéch letech belo moc vestópeni v Praze aji na Moravě – v Tróbkách nad Bečvó, Prostijově, Kroměřižo (foto) a Veškově (foto). Dvakrát aji v tym hodnym Německo. Zahrále si taky v komparzo ve filmech Oblók světla o Františkovi Křižikovi a Lev s biló hřevó o Leošovi Janáčkovi (foto).

Pražšti Hanáci nemivale vlastní mozeko a tož tancovávale s jinéma – skupinó Dr. Josefa Roba, Jana Holyho a včelky s cembálovkó Jure Janóška. Začátkem osndesátéch let předala Anežka Pelišková vedeni sóboro Mirkovi Konečnymo. Sóbor měl decky potiže s krojama. Pučovale se na Moravě a tož si nekeři členi kópile svy. Bele aji připade členek, kery si kroje ošele same, e s véševkama a palečkovanéma krajkama. V osndesátéch letech se podařelo vebavit sóbor vlastnima krojama, kery se nakópile od bévaléch členu e z oblasti celé Hané. Proto majó pražšti Hanáci kroje ze všech kótu Hané (viz fotoarchiv). Nekde jim bévalo večitany, že vepadaji každé jináč. Ale deť oni představojó celé región, tož to dá rozom.

V sednaosndesátym roko bele nahrany mozekantsky doprovode a podlivá nich vestopojó pražšti Hanáci dovčelka. Jak jož to v ževotě chodi, nic néni furt jenom černy nebo bily. A tož e v historiji pražskéch Hanáku bele dobe bohaťéši a chodši.

Jedeadevadesáté rok bel take jakóse mezó – OKD Praha 1 skončel, Hanáci vzale svy věce do vlastnich rok a založele spolek s ménem dlóhatánskym skoro jak hanácké veletok Romža : “Hanáci – spolek rodáku a přátel Hané v Praze”. Po letech zas doba svobode. S novéma členama to včel néni ani trocho jednodochy. Praha bela decky plná všeličeho s čim se dá bavit po práce ve volnym časo a pro to novó dobo to plati dvojnásob.

Ale e to jož tade nekolekrát za existenci spolko belo a decky přešle znovo lepši čase. Dóféme, že to tak bode aji teďka.

Abe se tak stalo, temo be měle poslóžet e teto webovy stránke.

No a včel bode nélepši napsat neco o našéch krojách, o tym, kde všade zme bele, kdo se odvážel o nás cose napsat a ešče iny plke.

Kroje
Stym bodem hneď hotovi – máme jich jak z Přerovska, tak z Kroměřižska e z Kojetinska. Chebijó nám meslim jenom prostijovsky, ale nejaká ta košola tam ocáť be se néspiš taky našla, kdo se v tym má veznat.

Kde zme bele v cezeně
V šesta a osnasedndesátym nás pozvale ti hodni Němci a tož se jelo do Budyšina. Bodeme moset neco pořádnyho nachestat.

Kdo se opovážel pozvat nás na Hanácky slavnostě
Kroměřiž - 1976, 1978,
Prostijov - 1978, 1979, 1981, 1982, 2000
Tróbke nad Bečvó – 1973, 1974, 1975, 1978, 1984

Novine o nás bóchaji co chvila
Zemědělsky novine – 2/1986
Květe – 1982
Práca – 9/1982
Newsweek – 1992
Metro – 2/2000
MF Dnes – 2/1998, 2/2000, 2/2001
Večerník Praha – 2/2001

Rádijo nemlovi o ničem jinym
Rozhlas po drátě a Hvězda – 3/1982, 6/1982, 9/1982, 1/1984, 4/1984
Svobodná Evropa – 4/2000

S filmařama zme jedna roka
Oblók světla – 1983
Lev s biló hřevó – 1987

Televizní štábe só z nás uplně paf
TV Galaxija – Metropolitni Expres – 2/2000
Znělka Metropolitniho Expreso – 2-4/2000
Česká televiza – Dokumente o Literárnich véletách Eugena Brikciusa – 1999, 2000

Véstave
Svjetová véstava v Montriólo 1984 – pučené kojetinské kroj
Embossing a kresbe (Olga Kondapaneni) – Staroměstská radnica v Praze 1982 – mj. 7
barevnéch embossingu v kuže – členi spolko k nim stále modelem 1979-80

S kym zme mlovile o našem tancováni a krojách
PhDr. Jiřina Langhammerova z Prahe, Jan Kadlec z Kralec na Hané

V keré knižce se o nás dočtete
PhDr. Jiřina Langhammerová – Česky lidovy kroje (1995)
Ustav lidové kulture – Od folklóra k folklorismo (Strážnica 1997)

Kde všade zme okazovale naše kroje
Lobkovické palác v Praze
Baráčnická rechta v Praze
Národni muzeum – pře oslavách 100 let Národopisné véstave českoslovanské
Zahrada Kinskéch v Praze

Nekery vestópeni (kromě Moravskyho bálo v Praze)
Indicky velveslanectvi
Zahrada Ministerstva zahraniči
Trmalova vila
Národopisny muzeum
Lucerna – 4. a 5. Literárni vélet Eugena Brikciusa
Pošumavsky věnečke
Žofín v Praze
Malostranská beseda
Tólcuv dvur v Praze 10
Ruzny bále, nekolekrát e v Kralecách na Hané a ve Veškově na Hanáckym bále

Miroslav Konečný (do hanáčtěne přeložel Jara Kókalu)